|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Noc - jak zjevná
i slzy v ní
i bez hvězd je nevinnou
Zvěčnělá světla - iluzivní
Zvěčnělá a stejně zvadlá
Zavinutá v souzvucích
slz, co visí z bezhvězdnosti
a země zvlhlé únavou
Noc - jak vzácná
Nakloněná
všemu, co nezvaným zvou
Všem zoufalým zveličená
Zoufalým i věrolomným
zmilovaným věčností
Uzavírá svitu znění
a slepým zvoní omluvou
A v ozvěnách jen o ní země ví...
Země, s níž, vzletná, není svázána
A v níž se svízelným zrakem nezavazuje k nežití
Neb víru jinou vyznává
Noc, co vzešla
z dobrodinní
z neznámého vznícení
Zapadá v ní to, co nyní
V zástupech a poblouznění
Světu zvolna závidí
A mocí k lití odevzdaných
Z duší slepě vyvázaných
Zdobí cestu ovdovělých
A na té cestě nic není
Noc - jak mocná
Přesvobodná
Světem zlým je netknutá
Světem, jehož není hodna
V horoucí své pýše volná
Déšť jí krví, stíny půdou
Světlem vlastním prodchnutá
Noc je živá!
Křičí, vnímá
Lží je k smrti znavená
Hvězdám zpívá
Zpět je vzývá
Masky černé zbavená
Noc, co dnem se zvolna stala
Noc, co život k sobě vzala
Noc, v níž krása z mrtvých vstala
A v níž jen pravdu znamená
|
|
|
